Je název mé druhé
knížky. Vonící novotou se právě objevila na pultech
knihkupectví. A já mám radost! Kvůli sobě, kvůli všem kočkám,
které jsem doposud potkala a s určitostí ještě potkám. A stejně
tak kvůli vám, moji milí čtenáři. A čtenářky, samozřejmě!
Až si pro své potěšení
knížku koupíte a začtete se do kočičího vyprávění, možná
poznáte sami sebe, své blízké, příbuzné či známé.
Nahlédnete do jemného zrcadla, které s vlídností, humorem,
nadsázkou, ale také s pravdivostí a upřímností ukazuje, jak
žijeme, spěcháme, plýtváme časem i silami na něco, co se z
jiné perspektivy zpravidla ukáže jako nedůležité, nepodstatné
a často úplně zbytečné.
Jak se vlastně taková
knížka píše? Upřímně, já vlastně nevím :-). Měla jsem toho
hodně na srdci, těžko v duši a moje kočky kolem sebe. To je dost
dobrá kombinace, a tak jsem v noci, která byla zase jednou moc
dlouhá, prostě sedla a začala jsem psát.
Odfoukla jsem kočičí
chlupy z klávesnice, s rezavou kočkou na klíně a s naším
jediným kocourkem usazeným vedle notebooku, se mi začaly objevovat
příběhy, témata a ze vzpomínek vyplouvaly mé dávné kočičí
přítelkyně a přátelé, které jsem poznala.
A tak se mi na pár
měsíců stal ten písmenkový svět útočištěm, hřištěm,
hrou, povinností, zábavou. Kočky, kocourci a jejich lidé mi
dělali společnost tu nad ránem, někdy o hluboké noci, ale i ve
dne jsem je vyhledávala, když jsem potřebovala potěšit svoji
duši, popřemýšlet nebo se jen tak vypsat.
Myslela jsem i na vás,
milí čtenáři. Na to, jak je v dnešní době po čertech málo
času, jak je skoupá na radosti, jak se na nás valí všechny ty
informace kdykoli a o čemkoli a chtěla jsem vás obyčejně
potěšit. Přála jsem si, aby moje kočky opravdu promluvily a
dovolily vám nahlédnout do sebe sama.
Mně se to často moc
nechce, ale komu ano? Někdy to není jednoduché dívání. Někdy
je mi smutno, někdy to bolí. Důležité je to NĚKDY! Protože to
znamená, že to není vždycky a není to napořád. A tak za
počáteční nechutí, strachem a leností jsou k vidění poklady.
Naše vlastní POKLADY. A kdo by je nechtěl? Kdo by se nechtěl
obohatit, získat to, po čem touží, splnil si své sny? Ale to bez
koukání pod pokličku fakt nejde.
Zvu vás s kočičí
pomocí k nahlédnutí tam, kde je radost, pochopení, empatie, klid
a láska. Tam, kde se řešení vždycky najde, kde je naděje, víra
a porozumění.
Přeji inspirativní
čtení!
Žádné komentáře:
Okomentovat